fbpx

Barefoot rozhovory II.
fyzioterapeutka Dagmar Moc Králová

Jmenuji se Dagmar Moc Králová a jsem fyzioterapeutka. Specializuji se na vnímání signálů těla a jak s nimi naložit. Jinak řečeno zvědomuji lidem signály jejich těla a společně hledáme možnosti, jak na tyto signály reagovat, aby si mozek a tělo rozuměly. Konkrétně člověk pracující u PC si začne více všímat, že ho po určitě době začnou pálit oči a umí si s tím poradit. Asi ta hlavní odlišnost je v tom, že nehledáme chyby, ale možnosti. Proto vznikla r. 2012 myšlenka PROžij POHYB, v rámci níž pořádám různé workshopy. Velkou radost mám z online programu. Vznikl teď v únoru a jsou zde ucelené informace, které na workshopech sdílím.

Ako a kde si sa prvýkrát stretla s pojmom barefoot?

To může být již tak 10 let. Jako člověk, kterého fascinuje lidského tělo a čeho je schopné, se zajímám o novinky. A ty které zaujmou mne nebo mé klienty, tak ty pak testuji na sobě, abych měla vlastní prožitek. Ten je samozřejmě u každého z nás jiný.

Akú cestu si odvtedy prešla, kým si si kúpila prvé? Bolo to hneď (láska na prvý pohľad), alebo k tebe info prichádzali postupne, až ťa to presvedčilo?

Řekla bych, že láska na první pohled, ale pocity jsme spolu chvíli ladily, aby nám bylo dobře 😊. Více o tom píši ve článku Boty neboTY. Ve stručnosti. Měla jsem po úrazech kotníků z volejbalu. To znamená, že má chodidla měla „jizvy“ a ztratila pružnost v některých částech. Barefooty tedy byly dobré, ale byly situace, kdy mi v nich dobře nebylo. Hledala jsem cestu, jak se v nich cítit bezpečně a opravdu jsem se mnohému naučila. Teď už na ně nedám dopustit ani v horách. Ještě v lezení hledám možnosti.

Prvý pocit, zážitok po obutí?

Prostor, svoboda, možnost se nadechnout. Po prvních krocích tvrdost.

Ako si si na ne zvykala (predsa len na takúto obuv už naše nohy nie sú naučené)?

Jak už jsem psala výše, náš vztah se tvořil dlouho a prošel mnohými krizemi. Samotná bota má velký prostor oproti klasické obuvi, což pro někoho může být i nepříjemné, když už je zvyklý, že ho obklopuje bota a zapírá se do ní. Mně toto opravdu vyvolalo krásný pocit, že stojím na kopci, mám rozpřažené ruce a dýchám s úsměvem od ucha k uchu. Na druhou stranu jsme narazily v dynamice (chůze, běh,…). Tam jsem měla šanci doslova procítit, jak spěchám a dupu do paty. Proto ta tvrdost. Ale vše má svůj čas. To mne poprvé naučilo velké pokoře.

Koľko ich teraz máš a aké typy (sandále, poltopánky, zimné, letné,….) Kombinuješ ich ešte s „klasickými“ topánkami?

Mám celkově méně botů než před 10ti lety😊. A vše barefoot. Ještě jsem z nostalgie nechala pár lodiček, které stejně nenosím. Za prvé teď není kam. Za druhé při mnohých společenských událostech se cítím nesvá, když nejsem nohama na zemi. Takže mám elegantní barefoot balerínky.

Kombinuješ to s chôdzou naboso? Prečo?

Moc ráda! Je to pro mne ještě větší svoboda v tom dýchání. Preferuji terén v přírodě (hlína s listím nebo třeba sníh na trávě). Na asfaltový povrch se pak hodně zklidňuji.

Ako Ti to zmenilo život? Spôsob chôdze, postúru, pocit vnímania vlastného tela, subjektívny pocit zdravotného stavu pohybového aparátu? Pomáhaš ľuďom vrátiť sa k cíteniu vlastného tela aj v projekte „PROžij POHYB“ – pomáhajú nám barefooty lepšie vnímať naše telo?

Řekla bych, že to bylo poprvé, co mne něco citelně ZASTAVILO. Na vysoké škole se člověk dostane do kolotoče šíleného kvanta informací (možná už i mnohem dříve). Začala jsem dychtit po dalších a dalších informacích. Naštěstí jsem od začátku měla praxi v masérně, kde jsem tyto informace prověřovala a začala pochybovat. Reakce lidí nebyly takové, jak se učí. Pak vlastní zkušenost s barefoot, kdy jsem na vlastní kůži PROŽILA, že samotná pomůcka (lék, ortézy, tejpy, obuv,…) mnohdy nestačí. Že možná „fígl“ léčby je mnohem hlubší. A tak to ZASTAVENÍ ŠLO MNOHEM DÁL.

Používaš ich aj pri športe? Ak nie vždy, tak kedy a prečo? Kedy a prečo nie? Je vôbec vhodné športovať v barefootoch?

Ano. Faktem je, že teď preferuji plážový volejbal, kde žádné boty nejsou. Tančím také naboso. Běhám v barefootech. Ještě mi hlavou vrtají boty na lezení. Jak z nich udělat ještě více barefoot.

Jinak ta vhodnost souvisí dle mého názoru nejen s množstvím strukturálních změn v chodidle (v důsledku úrazů a přetížení), ale i v ochotě reagovat na signály těla a hledat možnosti ve změně chování (způsobu chůze atd.). Nejlepší je to vyzkoušet a mít podporu prostřednictvím konzultace s někým, kdo se tomu věnuje a sám tím prošel. Buď si to sedne nebo ne. Nebo se k tomu vrátíte po odmlce jako já. Je to i o trpělivosti.

Mám zkušenost, že s někým stačí jedna konzultace, u někoho se setkáváme pravidelně co měsíc třeba půl roku. Je to různé. A už jsme to zvládli i online, když nebyla jiná možnost 😊.

Si maminou. Nosí barefooty aj Tvoj syn? Od akého veku, ako často?

Nosí. Pořád. V létě vyrábíme sandálky, ale stejně je nejraději bos. U táty to má asi jinak. To nemohu soudit. Beru to tak, že si vyzkouší různé varianty a sám si vybere, co mu je pohodlné. Je velmi vnímavý.

Tým sa dostávame k spojeniu barefoot a deti. Aký je Tvoj názor? Je barefoot pre deti prínosom? V akom zmysle?

Určitě ano, ale samozřejmě mohou být výjimky. Děti v sobě mají až 90 % vody. Při vyšetření nejen dětí si hraji právě s tímto přeléváním v různých pozicích. Hledám oblasti těla, kudy voda přirozeně protéká (neboli těžiště se přirozeně adaptuje a putuje tělem jako vlna). Některými místy ale voda protékat nemusí, nebo jde velmi málo. Na druhou stranu v jiných oblastech se voda může hromadit. Aby tato voda byla v pohybu, dává mi smysl vnímat opěrné plochy, s nimiž je tělo v kontaktu a z těchto míst tvořit pohyb.

Barefoot obuv je pro mne způsob, jak ve stoji mohu lépe vnímat terén, v němž se pohybuji. Díky tomu mohu pak měnit dynamiku chůze či běhu ze silové činnosti na mnohem lehčí a hravější pohyb.

Máš klientov, zverencov, ktorí to nosia? Dokážeš porovnať stav pohybového systému u „nosičov“ a „nenosičov“ barefootov?

Na toto asi nedokážu odpovědět. Jsme velmi rozmanití. Rozmanitost vnímám i v motivaci. Objevují se lidé se zájmem o barefoot a s nezájmem. Stejně tak jsou lidé, které zajímá vnímání těla a jeho signálů, a pak lidé, kteří hledají jiné způsoby hry s tělem. Každý potřebuje velmi originální způsob, jak zprostředkovat jednotlivé informace. Pro někoho je barefoot velký skok, pro někoho je vnímání sci-fi. Mým úkolem je hledat společně možnosti, kde lze v denní rutině udělat změnu. I třeba úplně malinkou.

Tvoj názor či skúsenosť skúsenosť so spojením barefoot a ploché nohy?

V této otázce bych upozornila na význam kvalitní diagnostiky ploché nohy. Optika často nevidí dovnitř chodidla. Proto než bych komukoliv doporučila jakoukoli pomůcku, vyšetřila bych si i otisk na podoskopu a kontext dynamiky celého těla. V ordinaci čtu v anamnéze u dětí ploché nohy jako na běžícím pásu.

Ano, obklopili jsme se rovným povrchem, a proto se naše chodidlo adaptuje na převažující terén. Současně to ovšem neznamená, že funkce našeho chodidla je špatná. U většiny dětí, které mají v anamnéze plochonoží, vidím v rámci dynamiky tendenci k zamčení kolen. Ta souvisí s výraznější laxicitou vaziva, která je dnes stále častější a to už i u mužů. I tato laxicita bude dle mne určitý stupeň vývoje a neznamená to, že je něco špatně. Jen je třeba naslouchat svému tělu a vnímat, kdy je pohyb snazší a kdy si ulevuji tím, že zamykám kolena.

Pokud dítě začně nosit ortopedické vložky, aniž by tento kontext znalo, nedostane šanci vnímat své měnící se tělo a reagovat na jeho potřeby. Což je škoda. Děti mi v ordinaci reagují poměrně rychle a cítí rozdíl. Změnu návyku pak snáz mohou provést skrze tělesnou zkušenost. To je ale již jejich úkol a já je na té cestě podporuji. Ale nedělám ji za ně, neboť by to mělo velmi krátký efekt.

Obľúbený strih, značka? Existujú kurzy, kde si môžeš ušiť vlastné. Viem, že si si jedny ušila sama. Vnímaš rozdiel medzi tými, ktoré si si ušila a tými, ktoré sa kupujú?

Dáškine sandálky z paracordu
Dáškine prvé sandálky z kože

Dnes už je na trhu opravdu mnoho značek, které nabízejí krásné barefoot boty. Doporučuji každému vyzkoušet. S ohledem na jiné tvary chodidel a velikosti prstců je třeba vybrat na míru.

Běžně vyrábím sandálky z paracordu. Ale to pravé šití, to je dřina a chce to mít čas. Mé první ušité baleríny nosím ráda kamkoli. Je poznat, že jsou na míru úplně přesně a to hlavně opticky. Mám velmi dominantní palec, takže ten tvar je velmi originální 😊. Ony i ty kurzy šití barefoot se neuvěřitelně posunuly a už se i návrh tvaru řeší jinak. Právě aby byl i estetický.

Jak jsem zmínila, připadám si užitečnější jako terapeutka. V rámci výroby barefoot obuvi ráda podporuji ty, kteří čas mají a umí to lépe 😊.

 

Dáškine prvé vlastnoručne ušité barefoot balerínky

Dáškine prvé vlastnoručne ušité barefoot balerínky

Doplnila by si ešte niečo?

Asi bych připomněla, že barefoot je nejen o samotné botě, ale i o přijetí změn do svého života. Ne každý je na to hned připraven a je to tak v pořádku. Vše má svůj čas a cestu si najde.

Dáška, ďakujem za zdieľanie Tvojich zážitkov, vedomostí a skúseností.

I já moc děkuji za možnost se zastavit a porozjímat si nad otázkami. Ať inspirují…

Na týchto linkoch si môžete pozrieť Dáškine online projekty:

 

Ďalšie rozhovory:

 

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Back to Top